Jak probíhá konstelační proces?

„Pokud z hloubi sebe pomůžeš druhým k opravdové změně a zapomeneš, že jsi to Ty, kdo pomáhá - pak nejvíce posloužíš sám sobě. I když v té chvíli pro Tebe Tvé zásluhy vůbec nehrají roli." Ajasta

Konstelační pojmy

Lektor konstelací se nazývá konstelář. Ten, kdo si přichází postavit konstelaci, je klient a ti, které do ní vybere, můžeme pojmenovat konstelující.

Konstelace probíhá na předem konstelářem vymezeném prostoru, konstelačním prostoru.

Co je to předěl?

Tento pojem zde vyzdvihuji, protože mě praxe naučila, jak je důležité jej zařazovat mezi jednotlivé skupinové konstelace. Předěl má velmi důležitou funkci: napomáhá účastníkům konstelací odpoutat se od právě prožitého a navrátit se zpátky k sobě. Tuto funkci dobře plní například volný tanec a také hra na šamanské bubny nebo různé druhy dechových meditací.

Dva typy konstelací

Systemické a rodinné konstelace a pohyby duše mohou probíhat v zásadě dvojím způsobem:

*ve skupině,

*individuálně.

Konstelace jsou zážitkovou metodou, to znamená, že v nich především prožíváte svoje pocity a vciťujete se do reakcí v těle a až následně se dostavuje pochopení, co konstelace ukazují. 

Konstelace ve skupině

Jak velká by skupina „měla být“? Není to nikde určeno ani stanoveno. Podle mých zkušeností je optimální velikost skupiny někde mezi osmi až třiceti lidmi. Dalšími konkrétnostmi skupinové konstelace se budu zabývat níže v textu.

Individuální konstelace

Ne každý vítá účast na skupinových konstelacích, a proto pro vás mám individuální konstelace.

Probíhají na individuálním sezení. Určíte zástupce „rolí“ a pak přecházíte z jedné role do druhé. Tuto formu děláme i na vzdáleném sezení.

Vyberete si ze 2 přístupů:

*předmětná konstelace: namísto lidí si do ní vyberete zastupující předměty. Anebo můžete použít papíry, na které napíšete názvy/jména zástupců „rolí“.

*vnitřní dialog: konstelujete svůj vnitřní svět, jednotlivé podosobnosti a jejich vzájemné vztahy – anebo jejich vztah k vám jako celku (popsáno výše, viz: Konstelace vnitřního dialogu).

A znovu, teď detailněji, o konstelacích ve skupině: jak to celé probíhá?

V úvodu konstelačního semináře připomenu, co jsou konstelace a jak fungují. Může následovat některá forma zpřítomnění, někdy je to dechová meditace, jindy tanec, umožňující tělu, aby vyjádřilo svoje potlačené pohyby. Poté je čas vlastní konstelace. Ke mně coby konsteláři přichází klient a krátce promluví o svém tématu pro konstelaci.

Pokud je třeba, položím doplňující otázky. Poté navrhnu, jaké zástupce pro nejdůležitější lidi (nebo prvky) klientova systému má klient z přítomných vybrat, a to včetně zástupce za sebe (toho zvolí jako posledního).

Klient jde vybrat vždy jednoho ze zástupců, přistupuje blíže k jednotlivým přítomným, vnímá je a zástupce volí nikoli na základě fyzické podobnosti se svým příběhem, ale díky svému vnitřnímu pocitu, který ho nasměruje k tomu správnému člověku.

Co je důležité: každý z přítomných má právo odmítnout klientovu volbu, to znamená, že pokud se na účast v konstelaci necítí, nemusí se do ní nechat obsadit.

Jakmile klient jednoho zástupce vybere, ten si stoupne do určeného prostoru a vedle něj další a další zástupci, až vznikne řada konstelujících.

Poté klient spolu se mnou udělá nové, jednotlivé a osobní, dotazování vybraných zástupců, zda chtějí v konstelaci opravdu stát. A pokud to přítomní potvrdí, bere je vždy po jednom zezadu za ramena a zatímco vnímá a pociťuje, pomalu je vede konstelačním prostorem, až je usadí na tom pravém místě. Když to udělá s každým z nich, usadí se, a to tak, aby dobře viděl na konstelaci. V jejím průběhu se může zdvihnout a měnit svoje pozorovací místo.

V rámci mých konstelací platí:

*klient konstelaci sleduje, prožívá, a to jakkoli emočně, ale nemluví do ní, 

*konstelující mluví, pokud se jich na něco ptám, 

*konstelující se v konstelaci pohybují, pouze pokud to tak vnímají a cítí. Tyto pohyby vycházejí z jejich nitra. V konstelaci používám pokyn: „Následujte svoje vnitřní pohyby.“

Otec konstelací, Bert Hellinger, o konstelačních pohybech říká: 

„V systému můžeme pozorovat různé pohyby. Všechen pohyb má ale společný směr – je to směr k sobě, dohromady, nikdy ne opačný.”

*často se zaměřuji na fyzické prožitky, protože mám zkušenost, že k uvolnění a harmonizaci klientova problému nejlépe dochází právě přes přímý prožitek reakcí v těle jednotlivých zástupců konstelace. - Tělo nám říká reálně, co se v něm děje, kde co svírá, tlačí nebo je v napětí. Tato somatizace je skvělým vodítkem pro pravdivý průběh celé konstelace.

*není dovoleno: konstelující se nesmí inzultovat a zakázány jsou sexuální projevy,

*ti přítomní, kteří právě nestojí v konstelaci, konstelaci pozorně sledují.

Jací zástupci v konstelacích bývají?

V rodinných konstelacích jsou důležití:

*matka a otec,

*sestry a bratři (někdy i ti nenarození),

*prarodiče,

*lidé, kteří jsou v rodu tabu (nemluví se o nich, z jakýchkoli důvodů),

*ti, kdo závažným způsobem porušili dohodnutý řád a zákon, například se dopustili trestného činu,

*ti, kteří zemřeli před čtyřicátým rokem věku,

*ti, kteří se věnují povolání kněží nebo řádových sester,

*zástupce za klienta konstelace.

V systemických konstelacích jiného než rodinného typu bývají zástupci všech klíčových prvků systému.

Klíčové výroky

V konstelačním procesu někdy přijdou stěžejní okamžiky, kdy je třeba nahlas vyslovit, co v systému nebylo řečeno a souvisí to se zamrzlými, zablokovanými vztahy. Například v rodinné konstelaci, kde stáli rodiče a jejich dcera, byli rodiče až příliš zaměřeni jeden na druhého a svou dceru jako by neviděli. Cítila se pak celý život nepřijímaná, sama a to se odráželo i v jejích partnerských vztazích.

Když ve zmíněné konstelaci přišel okamžik, kdy toto vyšlo najevo, řekla jsem zástupkyni dcery, aby s pohledem do očí řekla rodičům z hloubi duše a ze srdce: „Jsem vaše dítě. Jsem vaše dítě. Přeji si, abyste mě viděli.“ Tyto výroky a jejich prožitek přinesly žádoucí změny na straně rodičů a později i v celé konstelaci rodinného systému.

 Mrtvý bod v konstelacích

Celý konstelační proces postupně graduje. Někdy se ale přihodí, že v určitou chvíli se jakoby zadrhne, uvízne na mrtvém bodě. V tu chvíli je nejdůležitější – pro mě coby konsteláře – být ochotná nevědět, přijímám tuto situaci a otevírám se NOVÉMU, ať už je to posun jakýmkoli způsobem. 

Výměna klienta za jeho zástupce

Když konstelace projdou extází řešení a rozhostí se uvolnění, je čas vyměnit zástupce klienta za něj samého. Co se děje následně? Konstelace pokračuje, a to někdy i náročněji, než jak probíhala předtím. Důvod je, že klient přinesl do procesu svoje živé obsahy, rezonanci rodů a zkušenosti ze života s problémem, na nějž si konstelaci postavil. Ale protože v procesu s jeho zástupcem už je „vyryta brázda k řešení“, věci se přirozeně ubírají právě tím směrem.  

Kdy konstelace končí?

Tento okamžik je jasný úplně všem přítomným, jak mně, tak klientovi, každému ze zástupců a sledujícím. Jasně cítíme, že konstelace došla do svého pravého tvaru. Ano, jde o konstelační tvarovovost! A pro všechny je radost zažívat, že se děje.  

Jak vystoupit z „rolí“ zástupců?

Stejně jako na začátku se na konci konstelace všichni zástupci postaví vedle sebe. Klient spolu se mnou přistupuje ke každému z nich a propouští je jednou provždy z jejich rolí a děkuje jim. Bývá to jeden z nejsilnějších a dojemných okamžiků procesu. Lidé jasně cítí, že prošli mimořádnými událostmi. Vnímají jejich správnost a opravdovost, což zažívají jako silně vyživující a naplňující.