💚Jak být ve vztahu opravdoví, když se (na něčem) neumíte shodnout

„Co mám dělat, jak být ve vztahu pravdivá a sama sebou, když se muž vyhýbá komunikaci o zásadní věci? Jako bych narážela hlavou do zdi…cítím velikou bolest. Někdy mě ovládne vztek, křičím, dožaduji se řešení… a když muž nereaguje, upadám do zoufalství… a pláču. Mám strach, že náš vztah pokazím…“

Třiatřicetiletá Julie řeší s partnerem rozdílné názory na oblast práce a peněz. Její manžel Filip je podle jejích slov velice schopný podnikatel, ale bohužel se mu v posledních třech letech několikrát stalo, že mu klienti buď zaplatili jenom část honoráře anebo ho „ukecali“ na co nejnižší tarif, i když později zjistil, že takovou úlevu vůbec nepotřebovali. Julie touží po dalším dítěti; ale současně má strach, že si je s Filipem nebudou moci finančně dovolit. „Snažím se mu argumentovat, aby byl v jednání s klienty tvrdší… aby pohrozil vymáháním plateb, spojil se s exekutory. Sama bych to měla vyřešené mnohem dříve…Ta situace mě rozčiluje. Když Filip odmítá řešení, která mu navrhuji, urazím se, stáhnu se… a nemluvím s ním. – A na druhou stranu denně vidím, jak má Filip rád našeho syna. A je mu dobrým tátou. Po dalším dítěti touží, stejně jako já.“

Julie a Filip jsou ve fázi, kdy o situaci s Filipovými neplatiči nedokáží mluvit v klidu

Pokud takovou diskusi Julie začne, Filip využije první příležitosti, aby mohl hovor přerušit a vycouvat. Když Julie zatlačí, vyvolá protitlak: Filip se začne bránit. „Jsem v pasti…“ říká Julie, „pokud o dluzích Filipových klientů nemluvím, vůbec nic se nemění… Ale vím, že můj tlak našemu vztahu škodí. Já chci a potřebuji žít pravdivě, nepřetvařovat se… a pokud mi něco tak zásadního vadí, neumím dělat, že se nic neděje… Naše nekomunikace ve mně „kvasí“, cítím se plná smutku, vzteku, zoufalství…“  

Oč tu jde?

Určitě znáte situaci, kdy jeden z partnerů opakovaně poukazuje na něco z chování a dalších projevů druhého, co vidí jako nefunkční nebo dokonce špatné – a přeje si, aby to protějšek změnil; ale zároveň oběma na vztahu záleží a nechtějí o něj přijít.

Jak na to? Jak být ve vztahu autentický, pokud jste s něčím nespokojení – a přitom jej nepoškodit?

❓Jak ve vztahu projevovat emoce s opravdovostí, bez předstírání a tlaku?

Je to náročné téma; proto si jej „rozporcujeme“ na menší kousky, aby bylo jasnější, na jaké aspekty je třeba se zaměřit.

Konkrétněji je tu důležité:

🔵jaké postoje každý z partnerů zaujímá,

🔵jak se chovají,

🔵hranice osobní zodpovědnosti v rámci páru,

🔵do jaké míry jsou muž a žena ochotní procházet životními změnami,

🔵emoce a jejich rozpoznání, prožitek a projev,

🔵komunikační dovednosti,

🔵klíčové pilíře, které dělají vztah stabilním a pevným.

Být v náročných vztahových situacích opravdový, bez předstírání a tlaku, znamená osvojit si dovednost s respektem s partnerem 💜vyjednávat

… a aby bylo vyjednávání výhrou pro obě strany – a proto párově úspěšné –  je potřeba „vyzbrojit se“ na něj vnitřním klidem, zásobou vytrvalosti a ochotou vyjít (občas) ze své komfortní zóny.

V partnerství platí jedinečný vzorec: 💚1 + 1 = 3

…to znamená: každý z partnerů má svůj vlastní, osobní prostor. Pokud je k tomu ochotný, vytváří z něj vztahovost – a z té je pak, pomyslně uprostřed mezi partnery, tvořen společný, partnerský prostor: prostor, kde se oba mohou svobodně a s respektem potkat. 

Vraťme se k příkladu partnerství Julie a Filipa

Julie uvažuje a chová se proaktivně: Filipovo jednání, resp. vnímaná pasivita, ve vztahu k jeho dlužníkům, jí vadí – a tak se cestou výbuchů hněvu (zoufalství…) snaží Filipem pohnout směrem k aktivnímu postoji a radikálnímu řešení situace.

Jaká je Filipova odezva? Vyhýbavé chování (které Julii „vytáčí“ ještě víc).

Co můžeme z Filipova chování vyčíst?

Pokud by s Julií souhlasil, dávno by sám zařídil, aby mu klienti platili ihned po vykonání práce.

A protože je podle Juliiných slov dobrým otcem jejich syna a přeje si, aby se rodina rozrostla i o dalšího potomka, je pravděpodobně také dobrým hospodářem: je pro něj důležité, aby rodinu finančně zajistil.  

Co tedy Filipa vede k odkládání nepříjemné situace?

Můžeme usuzovat na několik příčin, například:

🟠Filip v podvědomí nedostatečně oceňuje svoji práci – a proto si do klientely přitahuje nejen solidní a platící lidi, ale i takové, kteří nemají problém mu dlužit a nechtějí své dluhy ani splácet;

🟠podobná okolnost, tj. nízké ocenění vlastní práce, by se našla i v rodech Filipových předků; možná na ni někdo v minulosti i tvrdě doplatil. Ve vědomí a nevědomí rodů se usadily myšlenky typu „lidé za tvrdou, dobrou práci špatně platí“ nebo „zákazníci jsou nevděční a nechtějí zaplatit!“ atp.;

🟠někdo z Filipových předků se mohl vypracovat z ničeho a dosáhnout značného majetku, ale mohl o něj náhle přijít kvůli znárodnění v roce 1948 – a tak se do podvědomí potomků otiskla zkušenost: „nemá cenu snažit se zbohatnout, protože se stane něco, co nedokážeš ovlivnit a co Tě připraví o veškerý, tvrdě vydřený majetek!“. 

I když neznáme přesnou příčinu Filipova vyhýbavého chování, je jasné, že Filip vnitřně naráží na pomyslnou zeď potlačených či odmítaných blokujících přesvědčení.

Juliina proaktivita tlačí Filipa tam, kam sám nechce

Filip se může cítit jako malý kluk, za kterého přebírá zodpovědnost dospělá žena; může Julii podvědomě vnímat jako zástupkyni své (dominantní) matky.

💚💙Udělejte si malé (sebezpytující) cvičení

Mám pro vás několik otázek, které si můžete položit, pokud řešíte podobnou situaci – anebo přizpůsobit sobě na míru. Otázky a odpovědi si můžete nejdřív projít každý sám a potom se jimi zabývat společně. Začněte tím, že si uvědomíte, v jaké oblasti života máte téma, které jednoho z vás nebo oba trápí a tíží. Připomeňme si oblasti života: láska, vztahy – zdraví – práce/podnikání/peníze, majetek – tvůrčí vyjádření – osobní růst:

❓Jak vnímá partnerka svoji vlastní hranici zodpovědnosti za vámi zvolenou tíživou situaci rodiny?

❓Jak totéž vnímá partner?

❓Jak vnímá partnerka svoji hranici zodpovědnosti za harmonickou budoucnost rodiny?

❓Jak totéž vnímá partner?

❕Rozhodnutí, která se týkají partnerské budoucnosti, musí pár udělat společně…

❕…jinak hrozí, že jeden z partnerů udělá něco, co nechce…❕

Podobně, jako v bojovém umění, které využívá sílu protivníka (např. aikido), tu platí, že „TLAČIT SE MĚNÍ NA VYTLAČIT“. Neboli: pokud bude Julie dál tlačit na Filipa, tak dlouho, až Filip – ne z vlastní vůle – podlehne a situaci s dlužníky napraví, ale sám se přitom bude cítit zmanipulovaný, jako (méněcenná) figurka v Juliině hře – vytlačí Julie (nechtěně) Filipa z partnerského prostoru… dost možná se z něj Filip vzdálí ještě hlouběji do osobního prostoru, což může v budoucnu vést k jeho vyhýbavějšímu způsobu chování.

Je skvělé, že Julie má snahu věci řešit, nenechat je „jen tak být“

Stinnou stránkou tu ovšem je, že tato snaha, používaná k řešení problémů, za něž zodpovídá Filip, tlačí Filipa někam, kam on sám nechce. Pokud bude Julie i v budoucnu rozhodovat za Filipa, může za to jejich vztah v budoucnu zaplatit vysokou daň.

💜Párový jin a jang znamená doplňování se, nikoli srovnávání se a souboj

Pokud bych s Julií a Filipem pracovala v párovém sezení, zajímalo by mě zjistit, jak jsou nastaveni osobnostně.  

Každý z nás je jiný, pokud jde mj. o potřeby, hodnoty, ale také:

✔️ o míru otevřenosti vůči životním změnám,

✔️ o rychlost, s jakou jsme ochotni a schopni změny vstřebat, zvyknout si na nové mapy života a přetvořit změnu v nové, smysluplné návyky.

Julie a Filipa bych se mj. jednotlivě zeptala na otázky, které vám mohou posloužit jako podnět k dalšímu 💚💙párovému cvičení:

❓Otázka pro partnerku a partnera: Jak vnímáte životní změny: jaké emoce a myšlenky se vám vybaví, když si představíte, že máte udělat velkou životní změnu? Jak se přitom cítíte fyzicky?

❓Otázka pro partnera, v případě naší dvojice pro Filipa: Jaké emoce ve Vás probouzí představa, že dluhy svých klientů začnete řešit radikálně, např. exekucemi? Jak se přitom cítíte fyzicky?

Napadá Vás, co Vám brání takovou změnu udělat? Co to je?

❓Otázka pro partnerku, v naší dvojici je jí Julie: Jak se cítíte fyzicky, když si představíte, že Filip dluhy klientů vyřeší radikálně? Jaké přitom máte emoce?

Za předpokladu, že by o to Filip stál, jak byste mu mohla pomoci se změnou současného postoje k dlužníkům?

🟢Párový dialog je prostředkem ke vzájemnému pochopení

… a pokud Julie lépe pochopí Filipovo přirozené nastavení – a Filip Juliino – získají nad obtížnou situací s dlužníky více nadhledu.

Pokud se také nacházíte v náročné párové situaci a získáte díky párovému dialogu větší nadhled, bude to jako vystoupat na vrchol hory a rozhlédnout se po krajině: uvidíte ji c e l o u , spatříte mnohem více možností řešení, než kolik jste jich viděli ze svých (jednotlivých) „údolí“. Lépe také rozeznáte významné možnosti… a pokud se vám podaří je společně probrat, přiblížíte se k takové variantě, kterou budete moci oba svobodně přijmout.

Snažit se změnit partnera nebo jeho náročnou situaci tlakem prostě nefunguje…

Jak jinak podobné problémy řešit? 🧡Jít příkladem💛

Hmmm… a co kdyby šla Julie Filipovi příkladem, tzn. řešila by vlastní podobnou situaci tak, jak navrhuje Filipovi – ale Filip by ani tak její jednání nenapodobil?

Ano, i to se samozřejmě může stát. Takovou variantu je nutné přijmout a respektovat: partner se buď nechá inspirovat příkladem anebo zůstane na stejné pozici, jako dosud a nezmění ani sebe, ani svoje jednání.

❓❓Jak to ovlivní další vývoj párového soužití?

To záleží na několika podstatných faktorech, o nichž si něco povíme příště.

Pokud jsem vás inspirovala k řešení něčeho, s čím v partnerství neumíte hnout a chcete se o tu zkušenost podělit anebo máte jakékoli otázky k tématu, napište mi mail na info@ajasta.cz 

Prozatím se loučí

Ajasta💚💜