Možná, že když jste se (před lety) seznámili s partnerem či partnerkou, netušili jste, že koncept útočiště může hrát ve vztahu zásadní roli.
Ti, kdo ho používají, ale postupem času pochopili, že vybudovat s partnerem bezpečný přístav, kam se můžeme uchýlit před bouřemi života, je pro harmonický a naplňující vztah naprosto klíčové.
Také toužíte po hlubokém spojení, po vztahu, který vydrží? Bohužel realita je taková, že spousta párů se potýká s pocity odcizení, s nedostatkem důvěry a opakujícími se konflikty, které jako by neměly řešení.
Partnerství se stává víc bojištěm než útočištěm.
Dobrá zpráva je, že tak to být nemusí! V tomto článku se podělím o své poznatky a strategie, jak proměnit vaše partnerství v bezpečný přístav plný porozumění, podpory a lásky.
Představte si, že máte za sebou těžký den v práci nebo podnikání. Projekt, na kterém jste usilovně pracovali, dostal od klienta negativní zpětnou vazbu. Cítíte se frustrovaní, možná i trochu ztracení. A co je v takové chvíli neocenitelné? Ano, mít po svém boku partnera, který vás vyslechne, pokud potřebujete, obejme vás a ujistí vás, že to zvládnete.
Jak potvrzují psychologické výzkumy, potřeba bezpečí a jistoty patří do výčtu základních lidských potřeb. A platí to i v partnerství? Dokonce dvojnásobně. Pokud se v páru cítíme v bezpečí, jsme schopni:
Naopak, když nám pocit bezpečí chybí, máme tendenci se uzavírat, stavět kolem sebe ochranné zdi a reagovat defenzivně i na drobné podněty. A to je živná půda pro nedorozumění a konflikty.
Jak tedy vytvořit ve svém partnerství ono vytouženě útočiště? Základem jsou tři pilíře:
Pamatujte, že budování těchto pilířů je běh na dlouhou trať. Ale každý upřímný rozhovor, každý projev důvěry, každé objetí ve chvíli zranitelnosti je jako další cihla, která zpevňuje zdi vašeho útočiště.
Teorie je skvělá, ale jak uvést koncept útočiště do praxe v každodenním životě? Tady je pár osvědčených strategií:
Představte si, že jste s partnerem na procházce a on vám svěří, že dostal v práci negativní zpětnou vazbu. Místo abyste ho litovali nebo dávali rady, zkuste aktivně naslouchat. Třeba: „To muselo být těžké to slyšet. Vidím, že Tě to trápí. Chceš mi o tom říct víc?“ Tím mu dáváte najevo, že jste tu pro něj, připraveni sdílet jeho starosti v bezpečném prostoru vašeho vztahu.
Vybudovat útočiště je jedna věc, udržet ho pevné a funkční je druhá. Je to jako se zahradou – aby vzkvétala, potřebuje pravidelnou péči a pozornost. Pár tipů, jak na to:
Můj klient Pavel mi nedávno svěřil: „S manželkou jsme si zavedli tu nedělní „hodinu vděčnosti“, jak jste o ní mluvila. Sedneme si spolu a řekneme si tři věci, za které jsme v tom týdnu vděční – na sobě navzájem i obecně v životě. Je to jednoduchý rituál, ale neskutečně nás oba posiluje: cítím se se ženou propojený – a ona cítí, že ve mně má své útočiště.“
Samozřejmě, cesta k partnerskému útočišti není vždy přímá. Mohou se vyskytnout překážky – nedorozumění, stará zranění, rozdílné potřeby. Pár rad, jak je překonat:
Pamatujte, že i ty nejtěžší překážky se dají překonat, když na nich pracujete společně, s laskavostí a odhodláním.
Když se vám podaří vytvořit ve svém vztahu opravdové útočiště, otevřou se vám nové dimenze spojení a růstu:
Na našem konstelačním semináři vyšlo najevo, že i dlouhodobě sehraná partnerství, která konceptu útočiště nevěnovala příliš pozornosti, mohou mít potíže. Řekla jsem účastníkům o pilířích útočiště – o drobných gestech, upřímných rozhovorech, společných rituálech. O tom, jak se dlouhodobě „vyplatí“ snažit se být pro sebe tím bezpečným přístavem. Po pár týdnech jsem s konstelujícími mluvila – a prý to zkouší a už vidí první vlaštovky změn. Měla jsem obrovskou radost.
Milí čtenáři, věřím, že koncept partnerství jako útočiště může být pro váš vztah přelomový tak, jako byl pro řadu jiných. Není to vždy snadné, ale stojí to za to. Protože ať už život přinese cokoli, je nesmírně cenné vědět, že po vašem boku kráčí člověk, který je vaším bezpečným přístavem, oporou, vaším útočištěm.
Vyzkoušíte to? Co kdybyste si už dnes s partnerem sedli a začali budovat své útočiště? Přidávejte jednu po druhé cihly laskavosti, důvěry a porozumění. Možná zjistíte, že je to ten nejcennější projekt vašeho života.
Díky, že jste dočetli až sem.
Věřím, že vaše partnerství může být vaším útočištěm v tom nejlepším slova smyslu. A pamatujte – láska je úkryt, který stojí za to budovat každý den.
S úctou k lásce a radostí ze života
Hanka Ajasta
vaše transformační vztahová průvodkyně, facilitátorka konstelací, osobnostní koučka ICF
P. S.: článek volně navazuje na předchozí, tématicky podobný: Tajemství šťastného vztahu: jak vybudovat bezpečné útočiště lásky.
Ajasto,
díky za článek – tolik potřebná inspirace!
Praktické tipy mi moc pomáhají uvádět to, co probíráme na sezeních, do každodenního života.
Tentokrát jsem si vybrala aktivní naslouchání a hned jsem zjistila, že i když jsem vnímavá, v běžném shonu mi někdy uniká skutečně plná pozornost.
Tento týden jsem si proto dala za úkol se vždy úplně zastavit a věnovat partnerovi prostor – a je úžasné vidět, jak to mezi námi otevírá nové vrstvy blízkosti.
Cítím, že se díky tomu náš vztah prohlubuje, jako bychom si stavěli pevné základy, na kterých může růst něco krásného a trvalého.
To, co vytváříme, má pro mě nesmírnou hodnotu. A každý malý krok směrem k větší vzájemnosti je jako kámen do mozaiky našeho společného útočiště.
Ajasto, moc Ti děkuju za tento článek, přesně takové ujištění jsem teď potřebovala. V budoucnu bych ráda měla harmonický a dlouhodobý partnerský vztah, ale teď mi opravdu dochází, že klíčem k tomu je práce na sobě, ještě když jsem single.
Znovu si uvědomuji, jak důležité je mít odvahu být autentická a upřímná nejen vůči budoucímu partnerovi, ale i v každodenním životě se svými syny a lidmi kolem sebe.
Je to jako tvořit malé pevné základy vztahu každý den – vyjadřovat pocity, otevírat své potřeby a dovolit si růst. I když ta cesta není vždy jednoduchá a přináší výzvy, cítím díky Tvému vedení větší odhodlání a jistotu, že na tohle všechno nejsem sama. ❤️
Tvůj přístup mi ukazuje, že harmonické partnerství začíná hluboko uvnitř a že moje kroky dnes ovlivní vztah, který si v budoucnu přeji.
Díky za prostor, který mi dáváš, abych si tohle mohla uvědomit a postupně na tom pracovat.