Hawkinsova mapa vědomí

Odkud přicházejí naše myšlenky – a proč je tak těžké je změnit?

Myslíme si, že jsme autory svých myšlenek. Že to, jak reagujeme na partnera nebo na kritiku, na samotu – je naše svobodná volba. A kdybychom chtěli, mohli bychom prostě myslet jinak.

Ale co když to takhle nefunguje?

Věda nám říká něco překvapivého. Nositel Nobelovy ceny za neuropsychologii Sir John Eccles přišel s teorií, která mnohé z nás zarazí: mozek nefunguje jako továrna na myšlenky. Je spíše rozhlasovým přijímačem – ladí se na energetické vzorce existující mimo nás. Jsme velké přijímače, plující mořem frekvencí – a to, na co se nalaďujeme, se stává naší realitou.

Tento pohled mě fascinuje už přes dvacet let. A přesně tady začíná Hawkinsova mapa vědomí.

Co je Mapa vědomí a proč na ní záleží

Dr. David Hawkins byl americký psychiatr, výzkumník a autor, jehož celoživotní práce se soustředila na jednu klíčovou otázku: co určuje, na jaké úrovni vědomí člověk žije – a co ho tam drží?

Výsledkem jeho výzkumu je Mapa vědomí, která zachycuje škálu lidských emočních stavů od nejnižší úrovně 20 (hanba, stud, ponížení) až po nejvyšší úroveň 1000 (osvícení, čisté vědomí). Každá úroveň má svůj název, emoci, vlastní způsob vnímání světa a proces – tedy to, jak se v ní koná.

Hawkins zjistil, že kritickým bodem celé mapy je úroveň 200, kterou pojmenoval Odvaha. Pod touto hranicí člověk vnímá život jako ohrožení, zdroj bolesti, jako něco, co se mu děje. Nad ní začíná člověk život vnímat jako výzvu – jako něco, co může ovlivnit, tvořit, co může měnit.

Pod úrovní 200 žijí emoce jako strach, vztek, žal, apatie, vina a stud. Jsou to stavy, které jsme většinou nedostali svobodně – dostali jsme je v dětství, od rodičů, od prostředí, od zážitků, které jsme tehdy neuměli zpracovat. A pak je neseme dál. Do vztahů, práce, do těla.

Proč se vzorce opakují – a co s tím má vědomí společného

Tady přichází to, co mě v Hawkinsově práci zasáhlo nejvíce.

Mysl se ladí do vlnového rozsahu té úrovně vědomí, na které dlouhodobě operujeme. To znamená, že pokud někdo žije na úrovni strachu – na Hawkinsově úrovni 100 – jeho mozek přirozeně vyhledává myšlenky, situace a lidi, kteří tento strach potvrzují. Ne proto, že by byl slabý nebo hloupý. Ale proto, že jeho přijímač je naladěn na tuto frekvenci.

A proto se vztahové vzorce opakují. Proto přitahujeme podobné partnery. Proto se stejná hádka vrací znovu a znovu, i když jsme se rozhodli, že příště budeme reagovat jinak.

Nestačí se rozhodnout myslet jinak. Je potřeba změnit frekvenci, na které mysl operuje.

Hawkins to popsal jako přesun z jedné úrovně vědomí na vyšší. A přesně to je práce, které se věnuji ve své metodě Hluboké odpuštění.

Jak Mapa vědomí vstoupila do mé práce

Se jménem David Hawkins jsem se poprvé setkala při studiu u amerického neuropsychologa Dr. R. Kurta Eberta, u kterého jsem se vzdělávala více než dvacet let. Hawkinsova mapa se stala jedním ze základních rámců, přes který jsem začala hlouběji rozumět tomu, co se s klienty děje – a proč samotná vůle ke změně nestačí.

Klientka, která přichází s přesvědčením, že pro lásku není dost dobrá, neoperuje na úrovni rozhodnutí. Operuje na úrovni hanby nebo viny – na Hawkinsových nejnižších úrovních. A z těchto úrovní se nevychází sebepřesvědčováním. Můžeme je překonat hlubokou prací s tím, co tam tu emoci uložilo.

Proto jsem v metodě Hluboké odpuštění integrovala Hawkinsovu mapu jako orientační nástroj. Pomáhá mně i klientovi pojmenovat, kde se právě nachází – ne jako nálepka, ale jako startovní bod. Odkud jdeme a kam.

Jednotlivým úrovním jsem dala i svá vlastní jména: vycházejí z české jazykové tradice a přibližují jejich charakter – Ostudnice pro hanbu, Hrůzostrach pro strach, Smuténka pro žal, Rytířov pro odvahu, Láskovice pro lásku. Putující, hlavní postava mé připravované knihy, prochází těmito městy vědomí a v každém z nich se učí něco jiného – o sobě, životě a lásce.

Co znamená přesun na vyšší úroveň vědomí v praxi

Přesun na vyšší úroveň vědomí neznamená, že přestaneme cítit bolest nebo strach. Znamená to, že je přestaneme poslouchat jako rozkaz.

Klientka Lenka přišla s hlubokým strachem z opuštění. Na Hawkinsově mapě operovala někde na hranici úrovně strachu a žalu – v Hrůzostrachu, jak bych to pojmenovala já. V každém vztahu čekala, kdy přijde ten okamžik, kdy ji partner opustí. A toto čekání ji vyčerpávalo víc než vztah samotný.

Pracovaly jsme vrstvu po vrstvě. Nejdřív vcítění – naučit se vnímat, co se v těle děje, když ten strach přijde. Pak měření – konkrétní číslo na stupnici od nuly do deseti, které ukázalo intenzitu strachu před prací a po ní. A pak samotný proces Hlubokého odpuštění.

Lenka dnes říká, že poprvé v životě žije ve vztahu, kde nečeká na konec. Je přítomná.

Ano, tohle je přesun na mapě vědomí. Ne dramatický, ne okamžitý. Ale skutečný a měřitelný.

Jak začít

Hawkinsova mapa vědomí není jen teorie. Je to zrcadlo, které ukazuje, kde jsme – a dává nám naději, že tam nemusíme zůstat.

Pokud vás zajímá, jaké vzorce ve vašich vztazích běží pod povrchem – a odkud přicházejí – mám pro vás první krok zdarma. Stáhněte si moji e-knihu 10 největších chyb, kvůli kterým se rozpadají vztahy. Je v ní přehled nejčastějších vztahových vzorců, které vídám po 26 letech praxe – a praktický návod, jak s nimi začít pracovat.

Stáhnout zdarma: https://ajasta.cz/zdarma-10-nejvetsich-chyb-ve-vztahu/

Ajasta ✨
vztahová alchymistka
Měním vztahové sny v harmonickou realitu